Základní stepingové kroky

1. krok dopředu
2. krok dopředu pozadu
3. posun
4. rozběhnutí
5. posun s předním kolenem
6. posun se zadním kolenem
7. odsun s předním kolenem
8. side step

Vánoční turnaj v Pelhřimově 11.12.2010

Poslední bodovaný turnaj tohoto roku jsme navštívili v počtu čtyř zápasníků, kterými byli  Lukáš Havel, Jarda Hejlek, Jiří Michálek a Kristián Drnek. Všichni projevili zlepšení v technice i vůli prosadit se. Smůlu měl pouze Kristián, který svůj jediný zápas prohrál, a přestože technicky je na tom slušně, musí zapracovat na fyzičce, strategii, a hlavně na vyváženosti v oblasti sebedůvěry. Měl dobrého soupeře, což může znamenat školu i v případě prohry, a Kristián si musí uvědomit, že má svoje kvality, ale také že musí přidat v tréninku, aby ho soupeř nemohl překvapit.

Jarda prošel vítězně dvěma souboji do třetího finálového. Do Vánočního turnaje startoval pouze na klubovém Hirundo Cupu, kde skončil čtvrtý. Všechny své soupeře překvapil svou dovedností nenechat se trefit a přestože s námi trénuje pouhé tři měsíce, tak i ve finále projevil silnou vůli a pět vteřin před koncem otočil skóre ve svůj prospěch zásahem koročagi na soupeřovu hlavu  a vyhrál zlatou medaili. Osobně si myslím, že evidentním důvodem Jardova úspěchu je pilný každodenní trénink.

Lukáš bohužel spadl do B kategorie chybou ve startovní listině. Zjistili jsme to až po odbojování A kategorie. Domluvili jsme se ovšem s pořádajícím Petrem Lackem a uspořádali přátelský zápas s domácím Filipem Doudou, který kategorii vyhrál. Lukáš s Filipem vedli vyrovnaný zápas, jejž posléze Petr Lacek odměnil zlatou medailí a pohárem, i když mimo soutěž. Přesto, že zápas byl neoficiální, může být Lukáš na svůj boj právem hrdý.

Jirka prošel dvěma koly, ve kterých s přehledem vyhrál, ačkoliv bylo znát, že v poslední době moc nenatrénoval, a tak se projevila dobrá technika a jeho schopnost adaptace spíše než kvalitní příprava. Ve finále se Jirka střetl se soupeřem z Maďarska, který ho bohužel porazil. Maďar byl rychlý, dobře připravený a doufám, že Jirku motivoval. Ten totiž i přes svou prohru ukázal, že mu mohl být důstojným soupeřem.

Celkově jsem měl z turnaje radost a doufám, že se přidají další bojovníci z klubu a na příštích závodech ukážou, co v nich je, v tom nejlepším světle. Protože není důležité pouze vyhrát, ale vložit do souboje a přípravy své maximum jak po stránce fyzické, tak především po stránce mentální a projevit silného ducha.

Děkuji všem čtyřem, že se turnaje zůčastnili.

článek umístěn také na klubových stánkách

Yopchagi, kop stranou

Je dalším ze základních kopů. Vypadá velmi snadně, ale přitom je jedním z nejtěžších kopů vůbec. Je totiž velmi obtížné dodržet všechny podmínky jeho správného provedení. Vyžaduje dobrou průpravu ve strečinku a dlouhý, trpělivý trénink. Základními cviky strečinku, ke kterým by se člověk měl propracovat při tréninku jopčagi, jsou placka, provaz a rozštěp.

Při samotném kopu budeme opět vycházet z bojového postoje kjorumse, kdy máme obě nohy za sebou. Zvedáme zadní nohu, koleno směřuje nejdříve dopředu a chodidlo, respektive pata, se přitahuje k hýždi. Ve chvíli, kdy je pata u hýždě, máme už koleno přetočené směrem k břichu a držíme ho nad úrovní pasu – to je poloha nápřahu. Malíková hrana směřuje na cíl a malíkovou hranou také zasahujeme. Z polohy nápřahu pokračuje chodidlo, malíková hrana, přímo vpřed. Kop neprovádíme obloukem, nýbrž po přímce. Na stojné noze se během pohybu přetáčíme tak, že špička směřuje dozadu. Otáčíme se na špičce, ne na patě. Stojná noha, tělo i kopající noha musejí být na konci pohybu v jedné rovině. Chybou je především vystrčený zadek. Po kopu se noha, pata, stahuje zpět k zadku, a teprve pak se pokládá na zem.

Základní body:
Postoj
Pata – hýždě
Rovina
Stažení nohy

Základní body pro trénink Poomse

Nejdříve je důležité zvládat dobře základní techniky:

momtong čirigi
are maki
an maki
olgul maki
bakat maki
ap čagi
yop čagi
ap sugi
ap gubi
dwit gubi

U technik i postojů je potřeba cvičit precizně všechny pohyby. Důležité je techniky dotahovat do konce. Hlídat správné nápřahy i zakončení.

Dále je v sestavách potřeba správně dotáčet boky, zvláště v ap gubi! Boky musí být dopředu! Ve dwit gubi natočené 45° stranou. Záda držíme zpříma.

Technika a došlápnutí do postoje musí být provedeny zároveň - RUKA - NOHA.
Pohyb je vyvážený a zadní ruka se stahuje - 50 - 50.
Cvičíme uvolněně a rychle - 0 - 100.

Mimořádně důležité je opakování! Protože mistra dělá trénink a nic jiného. Stejně důležité ovšem je, jakým způsobem cvičíme. Protože, když uděláme tisíckrát techniku špatně ...
Proto základní věcí je uvolněnost, rovná záda, plynulý dech a dobře naučená technika.

Základy kopů

Základní body na které je potřeba se soustředit při tréninku kopů:

- dobrý postoj
- rovná záda
- dech
- dostatečné, respektive maximální zvednutí kolene
- použití boků a stojné nohy
- odraz
- silné nohy
- kloubní pohyblivost a kvalitní strečing
- uvolněná ramena, respektive celé tělo
- rychlost
- uvolněnost
- jednoduchost
- správné používání průpravných cviků v tréninku
- nejdříve je důležité naučit se správnou techniku – nezávodní, ale ideální

Apchagi

Apčagi

Taekwondo je známé především technikami svých kopů, ačkoliv patří mezi bojová umění, kde se ke cvičení i sebeobraně používá celého těla (jinak je tomu ve sportovním zápase, který je na kopy zaměřen především). Apčagi představuje základní kop taekwondo, první, který se vyučuje. Výchozí pozicí je volný bojový postoj kjorumse, kdy nohy jsou za sebou, špičky chodidel směřují šikmo dopředu a kolena mají být lehce pokrčena. Než začneme trénovat kopy, měli bychom si uvědomit, že tělo musí zůstat uvolněné, a měli bychom už mít za sebou základní průpravu ve strečingu. Měli bychom být zahřátí a rozhýbáni. Apčagi znamená korejsky kop dopředu. Představte si proto, že stojíte čelem k cíli, zvednete koleno nad úroveň pasu a propnete nohu před sebe. Tímto pohybem jste v podstatě provedli základní techniku kopu. Takový popis působí velmi jednoduše, přesto skutečný kop skrývá mnohá úskalí a vyžaduje dlouhou dobu praxe, která teprve vede k dobrému zvládnutí techniky. Základní návod ke správnému provedení je přibližně následující: z bojového postoje zvedneme koleno nad úroveň pasu a zároveň se vytočíme na špičce chodidla druhé, stojné nohy tak, aby se kyčle mohly volně pohybovat. Zvednuté koleno, noha je přitom pokrčená, je prvním krokem pro tento i mnoho dalších kopů. Dál následuje propnutí nohy v koleni. Noha je propnutá i v nártu a špičky prstů jsou přitaženy tak, abychom mohli kopnout bříšky chodidla. Pokud nárt nejsme schopni propnout, což je v začátcích obvyklé, můžeme kopat celým chodidlem. Po kopu je potřeba nohu opět skrčit v koleni a teprve potom došlápnout na zem do bojového postoje. Během celé techniky by se neměla projevovat tenze ve vrchní části těla.

Průpravou k technice kopu apčagi je strečing a posilování nohou, nejlépe dřepy. Ideální je vždy dohled učitele.

Základní body:

Postoj

Koleno

Rovnováha

Propnutí nohy

Následné skrčení nohy

Došlápnutí do postoje

Stabilita

Hirundo Club Cup

20.11. 2010 v sobotu v 10 hodin začala naše první klubová soutěž. Odehrála se v našem dožangu Dračí Brána na Petřinách.  Děti i dospělí poměřovali síly ve čtyřech disciplínách: kjorugi (fullkontaktní zápas), poomse (sestavy), akrobacie a přerážení. Přerážení bylo ještě rozdělené na silové a obratnostní. U silového šlo o počet přeražených desek, u obratnostního  se skákalo do dálky a do výšky zároveň s překopáváním desky. Nejmladšímu soutěžícímu bylo pět let, nejstaršímu něco přes třicet :).
Všichni ti, kteří se soutěže zúčastnili, si zaslouží velkou pochvalu a můj obdiv, protože ač některé děti byly na závodech poprvé, pustily se do bojů, sestav, ale také obou dalších disciplín s maximálním nasazením a plně v duchu fair play. V bojích se potom projevila vyzrálost našich závodníků, zvláště těch starších, kteří při kopech na hlavu projevovali cit pro zásah i pro přiměřenou energii, a přes tempo i razanci zápasů nedošlo k žádnému zranění.
fotky na: http://www.klub-hirundo.cz/galerie/hcc1-hirundo-club-cup-1